Ligier JS5

[mibar]

Pročítám tohle fórum a protože se sám stydím, jak někteří hýří aktivitami, říkal jsem si, že také něčím přispěji. Ten příběh trval více jak 40let a na jeho konci je jízda na domácí dráze. Jako klukovi se mi moc líbil Ligier JS5 s tím vysokým komínem a v modrobílých barvách cigaret Gitanes. Kdosi ten monopost, pilotovaný Jacquesem Laffitem, nazval čajovou konvicí. Zdrojů moc nebylo, v Modeláři vyšel třípohledový nákres. Kopyto jsem si modeloval z toho nejjednoduššího a nejdostupnějšího materiálu – plastelíny. Formu jsem odlil opět z toho nejlevnějšího a nejdostupnějšího - sádry. Dále následovalo kašírování novinovým papírem, neb jsem měl obavy, že bych práci s pryskyřicí a skelnou tkaninou nezvládnul. Tento „recept“ byl v knížečce ABC automobilového modelářství, kterou mi půjčil spolužák z devítky. Tři vrstvy prosycené Herkulesem, pak tvrdnutí, tmelení, broušení a lakování. Až na malou asymetrii docela dobré pro modeláře samouka. Pokud jste zavřeli obě oči, dalo se říci, že je to podobné JS5.
Ale to už do mého života přišla vejška, studentský lásky, pády na ústa a zvedání se. Kastlička se mnou putovala dalším manželstvím a novými bydlištěmi a já se z nějaké romantiky nechtěl tohoto artefaktu zbavovat. Až jednoho dne: na portálu Aukro jsem objevil stavebnici Ligier JS11 v měřítku, co by mohlo jezdit na autodráze. Ve stavebnici byl dokonce motorek, takže přestavba by nemusela být nijak složitá. V té době jsem měl už dráhu Carrera s velkým množstvím dílů, tak jsem do té aukce šel srdcem. Jenže mne přehodil jistý Jarin Švarc z Mostu a cena se tehdy vyšplhala na docela slušnou částku. Přes prohru mi to nedalo, a pana Švarce jsem oslovil. Také jsem mu poslal tu kastličku JS5 a připojil svůj obdiv k Ligieru. Tenhle chlapík (pořád v Mostě závodí – tímto jej zdravím) mi „vyfouknul“ pár plastových kastliček z té mé nepříliš přesné předlohy.
A zase to u mne leželo a čekalo až opravím starý venkovský statek, co jsem mezitím koupil. Po dalších 12-ti letech nadešel čas a já pěkně postaru začal „bastlit“ z toho, co mi padlo do ruky a co jsem našel ve svém modelářském kufříku. S ručním nářadím „na koleně“ jsem konečně postavil model autíčka, co jsem jako kluk obdivoval a později téhle značce i fandil. Nejdříve jsem v Illustratoru kreslil obtisky, tisknul je na samolepkový papír a zkoušel jak pasují a pak upravoval a tisknul znovu. Nakonec jsem je vytisknul na obtiskový papír – zřejmě už postarší, protože se při sejmutí trhaly. Podruhé jsem je přestříkal bezbarvým lakem. Zase byla vrstva moc silná a na některých zaoblených místech ty obtisky praskaly. Tak už jsem jen „retušoval“ a nechal to prozatím tak. Model motoru je ze stavebnice makety Stock Caru, ze které byla použita jen karoserie na jiné autíčko. Základnu jsem udělal z cuprextitu, ale když jsem viděl, některá oslabená místa, vyřezal jsem ji znovu z plechu. Motorové lože jsem použil ze starého Ites-Faro Favorita a převod Modela, co jsem vyhrabal z modelářského šrotu. Protože byl hlučný dal jsem na motorek (Faro 20 tis. ot.) plastový pastorek. Podobně tomu bylo u zadních i předních kol a pneumatik. Nakonec jsem tam ještě vpravil magnety, aby to líp na dráze drželo

LigierJS5_final.jpg

Možná časem ještě překopu motorové lože tak, aby bylo pohyblivé, poladím převodové poměry a najdu modelovější pneumatiky. Výsledek není nijak oslnivá maketa, nemá přesné měřítko (cca 1:25-28), ale říkám si, že by to snad někoho mohlo zaujmout už pro ten příběh co za tím je.
Na domácí dráze jezdí pěkně, svižně, předvídatelně, senzačně se ovládá a je to naprostý originál. No a ještě ta jízda na malém okruhu - https://www.youtube.com/watch?v=RiM-pjYiiac

[mibar]

Tak jsem si všimnul, že se mi tam nenahrály všechny fotografie a proto přidávám další.

LigierJS5_kastlicka.jpg

LigierJS5_zakladna_polotovar.jpg

LigierJS5_sestava.jpg

[model]

Tak to je alespoň příspěvek. Konečně se našel někdo, kdo se rád podělí se svými projekty.
Vypadá nádherně, mám sto chutí poprosit o prodej karoserie, protože jednoho Ligiera mám.
Jsem rád, že se podařilo znovu firmě ITES racing vzkřísit alespoň tyto dvě formule - Renaul a Ligier, protože
opravdu vypadají moc hezky.
Fotografie v příloze jsem již na Fórum dával, ale v kontextu ke článku jsem chtěl ukázat trochu jiný postup a to 3D tisk.
U tohoto konkrétního modelu jsem použil motorek SCX a pneumatiky ITES a k tomu disky, také z 3D tiskárny. Výhodou 3D tisku je to,
že si původní podvozek v programu upravíte na konkrétní motorek bez standartního bastlení.

[HonzaS]

Ligier a celá jeho geneze postupného vzniku je opravdu zajímavá, zvlášť oceňuji vytrvalost a touhu model finalizovat. A samozřejmě hlavně výsledek bez ohledu na drobnou asymetrii komínu je téměř dokonalý. Kdysi jsem něco podobného v měřítku 1/24 zkoušel postavit na základě tehdejších vystřihovánek z ABC. Bohužel mě nenapadla plastelína, šel jsem cestou sestavení modelu z podlepeného vzoru tvrdým papírem, po zaschnutí lepidla jsem se snažil křivky dotvarovat a pak vše dokašírovat a zpevnit několika vrstvami lepidlem prosycené papírové kaše. Výsledek byl tragický - všechno se nakonec při schnutí všelijak pokroutilo a zbortilo, takže to skončilo u jediného pokusu a k masteru jsem se vůbec nedostal. Mezitím jsem ale v klubu v Grébovce přičichnul k výrobě forem z balzy a pak už přišly dokonalé maketové karosérie od Jirky Šolce z Kralup, které prakticky ukončily u většiny lidí nějakou samodomo tvořivost.
Zkouknul jsem i jízdu na YT a jede moc hezky, já osobně bych už na podvozku nic neměnil - celkově je to prostě vzorová ukázka modelařiny napříč časem...

[mibar]

Pro "model": napsal jsem vám SZ, můžete mi psát na mail: mibar@seznam.cz, na těch kastličkách se domluvíme (mezi náma chlapama). Zdraví Michal

[model]

Slovo dalo slovo a dnes jsem si přinesl balíček od Michala. Rodinu Ligierů si nechám do budoucna, vzal jsem si vysněnou čajovou konvici
a začal ji upravovat. Šlo to dobře, ještě musím vybrousit otvor pro pilota a nasávací otvor v komíně.
Nastala má nejmilejší část stavby a to kreslení podvozku. Podle podkladů je rozvor 2608 mm, což odpovídá velikosti karoserie
Podvozek bude klasický s in-line uloženým motorkem, světlost 1,5 mm, použiji mé oblíbené lustrsvorky pro osu 3 mm a ITES převod.
Ještě musím zapřemýšlet nad výrobou motoru, na internetu jsem se marně snažil najít nějakou smysluplnou fotografii.

[model]

První tisk podvozku jsem dělal do výšky vrstvy 1 mm, protože vím, že pokud se pouze odměřuje, dochází někdy k nepřesnostem
a také tady jsem musel mírně korigovat rozměry. Takže druhý pokus a podvozek krásně sednul do karoserie.
Také jsem našel fotografii motoru, takže se těším na hezkou práci u počítače.
Vytiskl jsem disky, osadil lustrsvorky a převod a vodítko.
U karoserie jsem vybrousil kokpit i nasávací otvor a kastle vypadá nádherně, kam se na ni hrabou dnešní formule.

[mibar]

Mám upřímnou radost z toho, jak pokračuje příběh tohoto modýlku kultovní formule. Věděl jsem, že u mne by to bylo v nějaké krabici s díly a součástkami, co snad jednou použiji. Pavel je prostě nadšenec a u něj ty moje kastličky mají svůj smysl. Tak ještě jednou i poděkování na dálku Jarinu Švarcovi do Mostu, který je kdysi pro mne "vyfouknul". Ostatně bych se rád o této technologii něco dověděl, už proto, že vymodelovat rukama má pořád smysl - tím nechci nijak snižovat význam 3D tisku.

[model]

Podvozek mám kompletní, opět jsem nepřemýšlel a držák motoru jsem si vytiskl ale nevlezl se mi pod karoserii. Naštěstí jsem od Michala dostal v balíčku
tenké hliníkové plechy, tak jsem si vystřihl a ohnul plechový třmen, který sedí. U disků jsem si dokreslil otvory jako u originálu. Teď si nakreslím zadní křídlo,
Michal mi psal, že ten hliníkový plech používá na křídlo, zkusím to kombinovat s bočnicemi z tiskárny.
Jediné co musím doladit jsou obtisky, protože ty co jsem dostal nesedí přesně na karoserii, ale to se dá upravit.

[model]

Zadní křídlo připevněno k šasí, je to kombinace bočnic z 3D tiskárny a toho perfektního hliníkového plechu.