Elektronický ovladač-oprava

[JiS]

Příspěvek je upraven, obsahoval drobné chyby (zrušena izolace odporu, přidána dioda, změněn typ tranzistoru).
Chtěl bych se podělit o návrh řešení elektronického ovladače, který zpracoval můj kamarád. Vychází z ověřeného zapojení pánů Herdera a spol. Jeho možný přínos spočívá v tom, že vyžaduje minimální úpravy ovladače s odporem 45 ohm (např. PARMA nebo podobného). V ovladači je třeba přerušit bílý vodič mezi odporem a kontaktem "plný plyn" a vyvést dva další vodiče, tj. modrý (připájí se na začátek odporové dráhy) a fialový ("plný plyn"). V poloze "brzda" nesmí být běžec v kontaktu s odporovou dráhou (to je u odporů PARMA splněno, u ostatních je třeba izolační vložka)! Ovladač má tedy místo obvyklých 3 vývodů 5. Takto upravený ovladač se připojí k ovládací jednotce (Herder a spol.), která je doplněna o transformační modul a obsahuje všechny řídicí potenciometry a může být zhotovena pomocí desky univerzálního plošného spoje. Není to samozřejmě tak elegantní, jako původní řešení se všemi prvky na ovladači, ale může posloužit jako námět pro ty z nás, kteří nemají, z jakéhokoliv důvodu, možnost zhotovit plošné spoje, nebo se toho prostě bojí. Neptejte se mě prosím, jak to funguje, prodávám jak jsem koupil. Připomínám, že úprava je navržena pro ovladač 45 ohm a není ověřena.
Obrázky jsou dost nečitelné, tak přidávám ještě odkaz:http://jis1.rajce.idnes.cz/Elektronicky_ovladac/
a pro úplnost podklady, ze kterých se vycházelo: http://www.tom59herder.cz/auta/tutorial ... ac/id:1483

[Petr L]

vyhnout se výrobě těla ovladače je dobrý nápad, u mnoha vyrobených ovladačů byla mechanická stránka provedení tišťáků se spouští nejslabším místem celého řešení. To zde odpadá. Určitě by bylo zajímavé tuto variantu odzkoušet. Kdo se toho ujme ?

[JiS]

Příspěvek malinko opraven, omlouvám se!

[Petr L]

já jsem si říkal, proč izolovat full od odporové dráhy, ale ničemu to neškodilo, tak jsem to nechal být, spíš bych poznamenal, že obvod eletronky je náchylný hlavně na propojení odporové dráhy s plynem, proto je při stavbě opravdu nutné pohlídat, jak píšeš, aby kontakt jezdce při pohybu nikdy nespojil brzdu a odporovou dráhu. Dobře je to vidět na původní stavbě od Toma Herdera, tam je kvůli tomu mezi brzdou a prvním stupněm plynu mrtvá plocha. Na konstrukcích co vycházejí z dílů Parma je proto potřeba kontakt brzdy pečlivě nastavit tak, aby palec plynu při dotyku s brzdou již opustil odporovou dráhu. Píšu to proto, že kontakt brzdy i kontaktní plocha na palci plynu u Parna se dá přihnout a při štelování ideálního místa dorazu na brzdu se snadno může stát, že se brzda a odporová dráha palcem plynu propojí. No a pak je malér