autodraha-forum.cz

Zdravím. Vůbec jsem nedoufal, že se to bude tak líbit.
Pro Honza65: Narychlo jsem vyfotil ne zrovna kvalitně. Ono dostat to na jeden záběr je tak trochu fuška - musel jsem použít 140stupňovou kamerku. Zastavená plocha je totiž 2,90x2,90m.
Pro Kiki: Od nápadu až po dnešek jsou to 3 roky s přestávkami. Jsem totiž i motorkář a v létě bývám často mimo. Teda mimo domov
Pro Model a Řepák: Video jsem sice dělal, ale s kamerou, která se vlezla do tunelů byl snímek o ničem, a touto panoramatickou se zase nevlezu právě do tunelů a úzkých průjezdů. Tak nevím, jak na to. Ale něco vymyslím.

Máš to moc pěkné a ještě navíc toho prostoru(celý pokoj).To bych taky potřeboval.

Ještě jednou,klobouk dolů.Chce to prostor a ten bohužel nemám.

Paráda. Věčná škoda, že nejdou vložit větší fotky.

HonzaS píše:Paráda. Věčná škoda, že nejdou vložit větší fotky.

Fotky v plné velikosti dát třeba na rajče ?

Ahoj..prave nato hledim..to je uzasna prace..modelarina a vyborne vypadajici..davam vsechny palce nahoru...skvela prace Vlasto... Marcus007

Část II.

Zdravím. Tak jak jsem minule slíbil, a vy mi nedali najevo, že tady nemám blbnout, tak dnes popíšu, jak jsem dráhu tvořil. Od mala jsem byl letecký modelář – kitař. Autodráha mne chytla až když jsem byl skoro dědek. Zavítal jsem do nejmenovaného marketu a tam si koupil autodráhu Made in Hot Racer China. Po několika dnech mne bylo jasný, že u toho jen tak nezůstanu. No a vyšel z toho nápad postavit dráhu dlouhou, a když už, tak i s krajinou. Dost dlouho jsem spřádal plány, až z toho vypadl tento konečný plánek. A stavba mohla začít.
Plánek, který jsem vytvořil na počítači (živila mne grafika a propagace firmy) v Corelu. Poskládal jsem díly přesně podle jejich rozměrů, a část jsem dodělával ručně, tak mi to vycházelo.
Postavil jsem a sešrouboval stoly ze starých postelí. Na ně jsem začal skládat díly a rozměřovat, co kde bude.
Dílů bylo celkem dost. Nějaké mi i zbyly. Ty dráhy jsem nakonec koupil tři, a kamarádi mi dodali zbytky drah po svých ratolestech. O materiál tak nebyla nouze.
A tak jsem tedy začal se stavbou. Nejdříve jsem byl přesvědčený, že vše bude ze dřeva (podpěry, podložky aj.), ale po opravě fasády na domě mě zbyl nějaký ten polystyren, a tak bylo rozhodnuto. Pracuje se s ním celkem snadno a rychle. Jen jsem si nebyl jistý, zda pevnost a stabilita bude OK.

Překvapilo mne, že se dráha skoro ani nehne. Působí sice subtilně, ale je pevná.
Pro tvorbu skal jsem si odlil formu na různě velké struktury kamenů, a odlitky jsem udělal ze sádry. Později je nalepím na již polohotové skály a kameny.
Krajinu jsem vytvářel dvěmi způsoby. na zmačkané noviny, které jsem nalepil na místa kopců, skal a nerovností, jsem položil několik vrstev toaleťáku, které jsem zlehka přetřel mírně zředěným Herkulem. Po jeho vytvrdnutí jsem nátěr, ale již vydatnější, dvakrát zopakoval. Když lepidlo vytvrdlo, nalepil jsem na něj odlitky sádrových kamenů (ale ne všude), a po vytvrdnutí jsem celou plochu přetřel kašovitým tmelem (třeba na zdi nebo sádrokartony). Vytvořilo to celkem přirozenou a spojitou vrstvu. Druhý způsob byl nastříkáním montážní pěny na místa složitějších skalisk, po vytvrdnutí jsem ji skalpelem ořezal do požadovaného tvaru, a aplikoval opět vše od toal. papíru až po nanesení tmelu.

Další opět jindy.

To je nádhera.
Smekám, protože něco takového už jen naplánovat a ještě takhle pekně zrealizovat je obdivuhodné.

Část III.

Krajina je hotová, jen jsem dotmelil chyby a nechal to celé důkladně proschnout.
Před natíráním jsem pak musel provést rozvod napájení. Každý budoucí domeček má svůj vlastní přívod. Stejně tak i budoucí lampy, osvětlení a vše ostatní. Zjistil jsem tak, že celá autodráha spolykala skoro 300m drátu! a přes stovku LEDek a odporů.
Následovalo natírání podkladu. Celou krajinu jsem natřel značně zředěnou černou barvou. Ta měla za úkol zatéct do spár skalisek, a vytvořit opticky tmavá místa. Na tuto vrstvu jsem pak nanesl rovněž zředěnou šedomodrou barvu, která zakryla skály a balvany. Jemné přetření velmi zředěnou černozelenou barvou vytvořilo v zákoutí skal mechový nádech. A nakonec metodou suchého štětce jsem vytvořil bílošedou barvou vystouplé části a hrany skal pro efekt vyšusované skály od slunce a deště. Celek působí více plasticky.
To samé jsem provedl s travnatými plochami. Podklad hnědou barvou pro případné prosvítání travního posypu. A nechal jsem to opět proschnout.
Na řadu přišli domečci. V plánu jsem měl celkem 58 popisných čísel – hrad, samostatné domky, městské patrové domy, kostel, hospoda, obchody, škola s kulturákem, doplňkové služby atd. Vše bylo děláno z tenkého polystyrenu, vyřezané dveře a okna byly osazeny rámy ze sirek, opatřeny „skly“ z obalů hraček, natřeny a opatřeny záclonami nebo závěsy. A u každého domečku alespoň jedno okno osvětlené. Pak jsem domky natřel, přidělal popisná čísla, eventuelně reklamní štíty, a po zapojení do napájecího okruhu jsem je přilepil na své místo.
Tvorba obou budoucích náměstí.