Test univerzálního podvozku 1/43 1. část

[model]

Byl jsem požádán Milanem, abych připravil recenzi univerzálního podvozku pro modely v měřítku 1:43 s osazením na karoserii Škoda Rapid z produkce bývalého v.d. Směr Praha.
Obdržel jsem od něj produkt, který je profesionálně zabalen a připraven k prodeji zájemcům.
Plastový obal je velmi zajímavý svou pevností a dalším použití jako box na díly a také při montáži k odkládání jednotlivých součástek.
Jednotlivé díly podvozku jsou zabaleny do samostatných plastových sáčků a obsahují kompletní díly podvozku, spojovací materiál a stínění do vodítka. Součástí balení je podrobný, přehledný a graficky zdařilý návod ke stavbě. Karoserie, kterou jsem dostal k osazení na podvozek má být Škoda Rapid, tvarově nic moc, ale je to čistý výlisek karoserie s hezkými detaily a výlisek zasklení.
Když vysypete díly ze sáčků, některé součásti jsou samostatně, některé jsou na vstřikovacích rámečcích. Vše je bez otřepů, čistě vylisováno. Pomocí štípacích nůžek jsem vystříhal díly a pomocí nožíku a pilníku zapravil nálitky.
Vlastní stavba podvozku je jednoduchá, dá se zvládnout s křížovým šroubováčkem, pilníkem a nožíkem.
Pochopitelně modelaření nastane v okamžiku, kdy budeme chtít osadit podvozek do konkrétní karoserie. Prvním krokem je přesné zaměření rozchodů přední a zadní nápravy, rozvoru a šířku vnitřní části karoserie.
Zadní oska s převodem má délku, kterou si bude muset modelář upravit podle modelu. Zkrácení osky jsem dělal modelářskou bruskou, pokud zkrátíte osu jen z jedné strany, je nutná mírná korekce osazení in line převodu, aby byla kola symetricky umístěna do osy modelu.
Já to dělám jednoduše tak, že osadím motorek s pastorkem, zadní osku s ložisky a zaklapnu horní díl podvozku.
Posuvným měřítkem si odměřím délky osky na každé straně a rozdíl řeším tak, že osu vyjmu, odstraním ložisko a nasunu osku do svěráčku a malým kladívkem jemně poťukám, až dostanu převod na střed a osky jsou na obě strany stejně vysunuté. Někdy máte štěstí a podaří se to napoprvé, ale raději to třikrát rozdělám abych to měl přesné.
U přední nápravy je někdy nutné vložit distanční plastové válečky, které jsou součástí balení.
Jejich případné zkrácení dělám tak, že váleček narazím opatrně na špejli a brusným kotoučem zkracuji na potřebnou délku. Pokud bruska zbrousí i špejli, nic se neděje.
Po osazení koleček na přední a zadní nápravě si vyzkouším umístění do karoserie. Nastává krok, který by se měl podařit, pokud jste přesně měřili. Nastavím si posuvné měřidlo o 2 mm více, jako je rozvor a lepidlem natřu styčné plochy přední vidlice. Používám gelové sekundové lepidlo, dá se pochopitelně použít jakékoliv, které umožní v první fázi malou korekturu ale rychle drží. Díly přiložím k sobě a osky roztáhnu, až se dotknou z obou stran dorazů měřidla. Přitisknu a fixuji do zatvrdnutí.

[model]

Po zatvrdnutí přišroubuji bočnice a začnu proměřovat vnitřní šířku karoserie, abych si určil kde budu řezat. Ze spodní strany jsou na bočnicích naznačeny po 1 mm rysky, podle kterých se krásně dá upravovat šíře podvozku. To pochopitelně v případě, kdy je karoserie rovná, pokud jsou tam různé prolisy, musí se podle toho bočnice řezat.
Podvozek s bočnicemi musí být o fous menší než je šířka karoserie, aby se dala provádět korekce.
A teď nastává druhý krok, kdy to chce trochu měření a přesnosti.
Vložím podvozek do karoserie a srovnám kola v podbězích, mezeru mezi kolem a horním obloukem podběhu, abych dostal modelově vypadající auto. Tenkým fixem si označím na vnitřní straně karoserie, kde bude končit Milanův podvozek. Zkontroluji si to opět posuvným měřítkem, aby to bylo stejné po obou stranách karoserie. Připočtu si výšku bočnice a udělám si druhé rysky, které označují horní hranu podvozku. Z balsy 5 mm si vyřežu lišty 5x5 mm na délku bočnice a na tyto rysky je přilepím na obě části karoserie. Můžete si uříznout šablonku z papírové lepenky, jako doraz, to záleží na každém z Vás.
Když balsové lišty drží, položím na ně podvozek a kontroluji, jak jsem přesně měřil. Pokud tam je nějaká odchylka, dá se eliminovat buď obroušením balsy, nebo přilepením proužku fólie, či papíru.
Jakmile je vše v pořádku, přilepím kompletní podvozek.
Pozor! Bočnice jsou spojeny pracovní příčkou, kterou musíte nechat do doby, než podvozek pevně drží v karoserii. Potom ji můžete odstřihnout.
Poslední krok ke kompletaci je přilepení držáku vodítka. Vodítko si zkompletujte zatím bez stínění, včetně horního překrytu pro kabely. Držák položte do drážky a posouváním se dostanete do polohy, kdy vodítko nenaráží do přední části karoserie. Uděláte si rysku fixem, styčnou plochu natřete a vodítko přilepíte.

[model]

Potom následuje návlek stínění do drážek vodítka a osazení kablíků do horní příruby vodítka a její přišroubování na vodítko. Střední rám se přišroubuje čtyřmi vruty do bočnic. Protože je spojení základního rámu s přední vidlicí pouze v přední části, zadní část s převodem se mírně kýve. S povolením spojovacích šroubků můžete celé šasí rozhrkat od karoserie a výrazně se tím zlepší jízdní vlastnosti modelu. Poslední krok je vtlačení dvou válcových magnetů do otvorů v podvozku a jejich výšková rektifikace vůči podložce dráhy. Magnety by měly auto přidržovat, ale ne přilepit. Způsob, jakým jsou magnety vloženy do podvozku, umožní jednoduchou montáž do odpovídající polohy, Magnety drží v dané poloze a nemusí se lepit.
No a potom si můžete pohrát s karoserií, přidat na ni doplňky, které má Milan k dispozici – zpětná zrcátka, zadní spojler, stěrače, masku chladiče a rám se světly. Pak jen kapka oleje na převod a ložiska a vyzkoušet na dráze.
Když porovnáte poslední fotku, kde je kupátko od Abrexu, má mnou postavený Rapid opravdu velké disproporce. To válečné zbarvení je také jen moje fantazie, ale o to tady přece jde. Toto měřítko nebude nikdy zařazeno jako oficiální pro závody na drahách. Bude to spíše domácí mazel, kdy na relativně malé ploše může tatínek, nebo dědeček postavit svým dětem nebo vnukům dráhu a vedle koupených aut si můžou zazávodit se svými modely. Dnes se dá koupit spousta slušně vypadajících a také relativně levných kovových aut, která se mohou prohánět s těmi koupenými. U těch kovových to bude určité mínus kvůli hmotnosti karoserie, ale dají se sehnat i plastová auta a pokud se vše Milanovi podaří, těšte se na několik překvapení.

[model]

Závěrem :
Výborné zpracování, promyšlená konstrukce, možnost dokoupení jednotlivých dílů samostatně.
Podvozek se staví intuitivně podle návodu a obsahuje vše potřebné pro dokončení včetně spojovacího materiálu, stínění a kabelů u motorku.
Podvozek se nabízí ve dvou variantách – standard a sport, u té druhé jsou k dispozici široká závodní kola a krásné pětipaprskové disky a větší převod.
Obě varianty jsou osazeny motorkem X slot 143 RACE 12V, 24 000 ot / min.

Pokud Vás test zaujal obraťe se na :
http://www.plastmodel-msh.cz