autodraha-forum.cz

Musím říci, že to je design opravdu náročný, ale bude to opravdu bomba. Já Maxe poprosil o výrobu dekálů
na relativně jednodušší model. Mám probroušeny všechny otvory, pořád váhám nad
prosklením, ale v tomto měřítku to asi jinak nejde. Vím od Maxe jak postupovat při přípravě zasklení, snad to dopadne dobře.
Podvozek mám připravený ke kompletaci a už se těším na první jízdy.

Ligier JS P217 "ONDREJ" ARC Bratislava - po aplikácii decálov - ešte chýbajú krídla, interiér a zasklenie.

V pondělí posílám Martinovi zadní spojler a boční prahové deflektory.
Tisk vyšel velmi pěkně, já si slepil a nastříkal barvou svůj zadní spojler
a tím, že se díly tiskly v tloušťce 0,5 mm, vypadá opravdu víc jako modelově.

Maxův Ligier je opravdu povedený kousek, jen je škoda, že aplikačně náročné dekály na něm díky velikosti trochu zanikají. Dnes díky velkoplošným polepům mají auta design daleko složitější než v minulosti a ve změnšeném měřítku se to pak hodně projeví. Kde jsou ty doby, kdy si třeba Ferrari vystačilo s jednou barvou a pár nálepkami. Věřím, že zelenomodrý Ligier bude nakonec výraznější.
Jinak klobouk dolů před perfektní laminací takhle složitého modelu.

Honzo on byl docela velkej problém ty dekály vůbec udělat přímo na míru jako mustr posloužila Audi R18 a dodatečně se pak dělala korekce,protože jsem měl k dispozici jenom plánek a dekály se musely na bocích vozu rozdělit a na té vrchní části se muselo také upravit proporčně,protože Maxi malinko upravoval proporce karoserie pro snadnější vyjímání z formy
Dekály si potom poupravoval sám,ale to auto vypadá velmi dobře

To je mi jasné, že to byla šílená piplačka při tvorbě dekálů (vlastní dekály jsou samozřejmě perfektní práce) a pak i při jejich aplikaci. Jen mám tu zkušenost, že všechny složité, drobné a hodně barevné designy prostě na malých měřítcích nevyniknou tak, jako ve skutečnosti (a ještě k tomu na žlutém podkladu).

pripravená kopyto na interier do Ligiera

Já také finišuji s autem. Přišly mi díly od Slot.itu, podvozek jsem osadil koly, převodem a vodítkem od Milana
a myslel jsem si, že to bude stejná jízda jako u Martina. Jenže i výrobek ze 3D tiskárny má své mouchy -
zadní část podvozku za zadními koly se trochu prohnula směrem dolů. Ocelové měřítko mi ukazovalo malý průhyb a i s koly s průměrem 20 mm
jsem se skoro dotýkal dráhy. A protože mám starší výlisky Fara, tak vystupující vodiče udělaly to, že se zadek zvednul na překážce a zadní
náprava byla ve vzduchu a auto stálo.
Vzal jsem kombinačky a opatrně jsem tuto zadní část vyhnul nahoru. Hmota v této poloze zůstala a když jsem auto zkusil podruhé, bylo vyhráno.
Světlost 1,8 mm, motorek NSR 25 000 a žlutý in-line převod Slot.it to je závodní kombinace. Auto sedí, je rychlé, hlavně akcelerace a drží.
Když se to trochu přežene, zadriftuje, ale nevypadne z drážky.
Teď ještě doladím výřezy pro kola a objednávám pilota, aby to bylo dokonalé.

Já teda netuším jaké teploty dosahuje 3D tiskárna na ploše, ale co takhle zkusit ten podvozek srovnat na rovné kovové podložce ... přidělat magnetama a jednoduše uvařit ve vodní lázni
Takhle se rovnají slot it podvozky zcela běžně žádnej není nikdy rovnej !!!

K těm deformacím plastů docházelo jednu dobu skoro u všech výrobců - když ne hned na začátku, tak později při zátěži. Vrchol byl asi u držáků motorů NSR, ty praskaly komplet při výměně motoru a ložisek. Při vyšší teplotě motoru měl zase tendenci vypadávat z držáku. Je to všechno prostě moc tenké, firmy zadávají výrobu podle ceny a tak jsou to často i dost nekvalitní plasty.